Zážitky ze Scaladays 2014 v Berlíně

V červnu se v Berlíně konal již pátý ročník konference Scaladays. Scala akci tohoto významu, pořádanou takhle blízko od našich hranic, jsme si pochopitelně nemohli nechat ujít, takže jsme se z ETN zúčastnili ve dvoučlenné sestavě já a Radek Beran.

Videa ze všech prezentací si můžete prohlédnout zde, takže je nebudu nějak podrobně popisovat a sdělím vám pouze své dojmy a poznatky okolo.

Česká stopa

První pozitivní zjištění bylo, že jsme nebyli z Česka zdaleka jediní. V Berlíně jsme se potkali s téměř kompletním týmem ze Spinocco, Scala průkopníky z pražského CA a zahlédl jsem také kolegy z GoodData. Nesmím zapomenout ani na českou enklávu z Manchestru resp. Cake Solutions. Honza Macháček měl zajímavou prezentaci o monitorování Akky (viz dále) a jeho kolegové Martin Zapletal a Michal Janoušek vyhráli soutěž o nejlepší šablonu pro Typesafe Activator.

Karl-Marx Allee

Konference se konala v srdci východního Berlína v bývalém největším kině NDR – Kosmos na Karl-Marx Allee. V prostředí impozantní stalinistické architektury je ale dnes umístěno třeba muzeum počítačových her a v Kosmosu se týden po Scaladays konala Jenkins User Conference.

Den první

V pondělí večer se konala pouze keynote Martina Oderskyho, po které účastníci sledovali zápas Německo – Portugalsko ze základní skupiny MS ve fotbale. K radosti mnoha německých účastníků domácí vyhráli 4:0 a nezkalily jim ji ani opakované výpadky webového streamu ARD promítaného na plátna a televize v Kosmosu. Zdá se ale, že zúčastnění scalisté nebyli příliš zanícenými fanoušky, protože jsem nezaznamenal žádné národní barvy ani skandované pokřiky – na rozdíl od mnoha místních, které jsem pak potkal v berlínském metru.

Den druhý

Druhý den začal keynote Erika Meijera, kterého jste mohli vidět např. v kurzu reaktivního programování na Coursera. Erik se s entusiasmem jemu vlastním vytasil, bez ohledu na původní program, s obhajobou formalizace sémantiky programovacích jazyků matematickými prostředky. Jeho nadšení bylo nakažlivé, i když obsah přednášky byl pro mnohé, včetně mě, v devět hodin ráno poměrně silná káva.

Pak už se rozjel kolotoč přednášek naplno, takže stručně jenom k některým:

Rúnar Bjarnason, ač to měl přímo v názvu své prezentace, mě úplně nepřesvědčil, že sestavit celou aplikaci z monád je „reasonably priced“

Bill Venners opět potvrdil, že je jedním z mála lidí, se kterými prakticky ve všem souhlasím. Jeho nedogmatický rozumný pragmatismus (nebo chcete-li selský rozum) je vždy osvěžující. Kromě jeho letošní prezentace ze Scaladays bych vám doporučil se podívat na jeho přednášku „Simplicity In Scala Design“.

Dave Gurnell a jeho „Macros for the Rest of Us“ mě svým srozumitelným a praktickým přístupem konečně přesvědčil, že makra ve Scale 2.11 mají smysl i pro běžné smrtelníky.

Nilanjan Raychaudhuri stylově v kuchařské zástěře ukazoval Play recepty ze své konzultantské praxe:

  • Reprezentace session actorem vypadá ve spojení s Akka Persistence a Akka Cluster hodně zajímavě.
  • Vestavěná podpora http chunked odpovědí v Play jako alternativa ajaxového donačítání kusů stránky.

Večer se pak konala party v opravdu exkluzivní lokalitě – na střešní terase klubu Weekend s impozantním výhledem na Alexanderplatz.

Den třetí

Po „networkingu“ se účastníci sešli druhý den ráno na keynote Chada Fowlera na téma „legacy“ systémů. Na tu se určitě podívejte, je totiž velmi inspirativní a ukáže vám, že tenhle výraz by neměl být chápán negativně a naopak byste měli chtít ve své kariéře nějaké „legacy“ systémy vytvořit. Nebo vás alespoň inspiruje k tomu si na vizitkách změnit pracovní pozici na „Systems Euthanzier“.

Pak už následoval celodenní program přednášek:

Nada Amin ukázala DOT kalkulus, tedy to čím se Martin Odersky a jeho výzkumná skupina na EPFL již rok zabývá. Uvidíme, kdy se DOT dostane do hlavní větve Scaly. Že by ve Scale 3.0?

Philipp Haller mluvil o Futures a knihovně Scala Async, kterou jste také mohli vidět v kurzu reaktivního programování na Coursera. Hlavní sdělení bylo, že už nejde o nějakou experimentální záležitost, ale o stabilní knihovnu zralou pro použití v produkčním kódu. Až budu zase někdy na jednom místě pracovat s mnoha Futures najednou, určitě vyzkouším.

Pak následoval (alespoň pro mě) jeden z vrcholů celé konference. John Pretty a Miles Sabin si připravili výlet do uplynulých deseti let existence Scaly, kde zavzpomínali na pionýrské doby v prezentaci plné „inside jokes“ ale také ocenění klíčových osobností, které k vývoji Scaly přispěly.

Joachim Hofer ukázal, že je možné Scalu úspěšně adoptovat i pro vývoj produktu, který byl do té doby čistě „legacy Enterprise Java“ (v tom ne-zcela pozitivním smyslu slova).

A jako úplně poslední jsem navštívil přednášku Honzy Macháčka o monitoringu Akky. Nástroj Reactive Monitor, který za tímto účelem v Cake Solutions vyvinuli, je při tom založen na AspectJ. Takže se na závěr opět ukázalo, jak často je výhodné kombinovat Scalu a existujícím Java ekosystémem.

Na úplný závěr konference pak bylo Q&A; s týmem, který se v Typesafe stará o Scala kompilátor, zaměřené na aktuální budoucnost Scaly. Tedy zejména na Scalu 2.12, kompatibilitu s Javou 8, již zmíněný DOT a řadu dalších otázek.

Slovo na závěr

Celkově ve mně Scaladays zanechaly spoustu pozitivních dojmů a inspirace do budoucna. Hlavní je samozřejmě příležitost seznámit se se stejně naladěnými vývojáři, kteří řeší podobné problémy jako vy. Postěžovat si přímo autorům vašeho oblíbeného webového frameworku nebo IDE pluginu z očí do očí má také něco do sebe.

Právě během oběda jsem se při diskuzi s autorem spray.io dozvěděl, že příští rok by se měly konat Scaladays dvakrát – v Evropě i v Americe. Takže nebude nutné cestovat za setkáním scalistů za oceán.

Článek obsahuje 1 komentář

  • Jakub

    1
    Diky za hezke shrnuti. Mne osobne se konference moc libila a tesim se na pristi rok.