Obchodník sestoupil z nebes aneb po telefonu lidem nenafackuješ!

I když mě laická veřejnost a příbuzenstvo považuje za ajťáka, o IT toho zase tolik nevím a upřímně, veškeré mé pokusy o prohloubení mých znalostí většinou ztroskotaly díky nedostatku času a talentu. Jsem obchoďák! Tedy ten, kdo by se měl starat, aby mí kolegové měli práci a firma spravedlivý zisk. Mé fungování ve firmě se dá schovat pod několik klíčových slov – akvizice, retence, eskalace, participace, empatie, organizace, finance. V souhrnu to lze popsat jedinou větou „všichni musí být spokojeni“.

Pracujeme v budově, která má několik pater a bohužel chybí výtah. Zázemí obchodního oddělení je v tom horním, tedy až pod střechou. Výrobní týmy sedí o jedno až tři patra níže. Mezi oběma částmi je tedy bariéra v podobě několika desítek schodů. Člověk je od přírody tvor líný a tak se většina věcí řeší po telefonu, případně přes ICQ. Teprve pokud selže tato komunikace, nezbývá než se odebrat na cestu do dolních pater a záležitost rázně vyřešit. Případné pravidelné setkávání s vyrobními týmy probíhalo několikrát za měsíc.

Na začátku tohoto roku ožila v Etneteře iniciativa významnějšího začlenění Obchodu do výrobních týmů. Ambasadoři této akce si od toho slibovali lepší spolupráci mezi programátory a obchodníky. Šlo především o vzájemné lepší poznání své práce, potřeb, preferencí, zájmů nebo-li o “konfrontaci a splynutí duší”. Aby programátoři, kodéři a další pochopili, co předchází tomu, než dostanou do ruky hotové zadání. Aby obchodníci pochopili, co programátoři chtějí a potřebují aby odvedli dobrou práci. Zkrátka, aby obě strany lépe pochopili, co jeden od druhého očekává a jak realistická tato očekávání jsou. Přání a potřeby obou stran se totiž ne zcela vždy ztotožňují.

O pár řádků výše jsem použil termín “splynutí duší”, rád bych tedy udělal rychlý rozbor těchto “duší” nebo-li přirozených povah jednotlivých rolí.

Duše obchoďáka

  • Chce získat velký projekt s velkou přidanou hodnotou, který bude vyžadovat v budoucnu další rozvoj
  • Ví, že příležitosti nelze časově odložit, štěstí se nedá plánovat, business chodí většinou nahodile, termíny většinou určuje majitel oportunity
  • Chce kvalitní lidi, aby nebyl ohrožen termín a kvalita. Zákazník musí být spokojený, jsme firma známá pro svůj přístup a kvalitu
  • Nechce řešit zbytečné eskalace

Duše programátora

  • Chce dělat projekt, který ho bude bavit a na technologii, kterou preferuje
  • Teď nemám moc času, takže by tento projekt měl přijít na konci léta, ale ne zrovna v termínu, kdy budu mít dovolenou
  • Projekt by neměl mít ambiciozní termín spuštění, jinak to znamená přesčasy
  • Chci dokonalé zadání a nechci, aby se v průběhu projektu měnilo
  • Projekt musí být dobře placený, abych se nemusel obávat o svou efektivitu
  • Spolupracovat s kompatibilními kolegy

Jak je patrné z výše uvedeného, nejedná se zcela o dva kompatibilní celky. Každý má jinou představu. Někdy mi to připomíná vzájemné setkání dvou odlišných kultur – osadníci vs. indiáni. Vzájemně se obohatí, ale musí najít společnou cestu, aby spolu mohli žít, prosperovat a hlavně se nepobít!

Sám za sebe jsem si sliboval od této záležitosti především lepší povědomí o tom, kolik toho lidé dělají a jak, případně zda mi mohou pomoct odhalit některé další příležitosti, které se dají přetvořit v rozumné projekty resp. produkty. Skutečnost je taková, že od té doby mám o hodně víc práce. I maličkosti se snažím řešít napřímo, s konkrétnimi lidmi. Přebírám na sebe více zodpovědnosti. Jsem účastníkem rozhodování, ke kterým jsem se dříve nedostal. Lépe vidím a vnímám problémy mezi jednotlivými lidmi, stejně tak vnímám silné i slabé stránky týmu. Ačkoli trávím v práci více času, profesní život se zdá být takto více „interaktivní“. Na druhou stranu jsem se odcizil původním kolegům z kanceláře, tedy přicházím o jiné cenné informace. Zároveň nestíhám některé porady obchodního charakteru. Bohužel nemohu být zároveň na dvou místech a vzhledem k povaze mé práce (jsem velmi mobilní), nesedím nikdy celý den v jedné místnosti.

Tento experiment není zatím u konce. Hodlám v něm ještě nějaký čas pokračovat a otevřít některá nepopulární témata a jsem přesvědčen, že za to mě tady asi leckdo nebude milovat.
Nicméně se pokusím o další postřehy s vámi podělit v některém z příštích článků.

Článek obsahuje 0 komentářů